Průběh soustředění 2019
Čtvrtek 15.8.
Víte jak se pozná přeplněný autobus? Jednoduše - vejde se do něj ještě 29 TORAX borců a trocha doprovodu k tomu.
Vraťme se ale ještě ke středě večeru. Zatímco polovina dospělých chystala večerní stezku odvahy (přilákat medvěda, pozvat dřevorubce i vyjící individua) nachystali jsme našim dospělákům taky malé překvapení. Jeden rozbitý lustr v pokoji a jeden trochu znečištěný. Hned bylo o zábavu postaráno. Logický kvíz stěhování jsme zvládli a dobrovolníci se mohli vydat na stezku. Vypravili jsme se všichni. Trochu jsme se báli, ale společně jsme to zvládli.
Ráno jsme se vypravili na celodenní výlet na Praděd. Autobusem jsme se vyvezli na Ovčárnu a potom pohodovou procházkou na vrchol. Tam jsme posvačili, dali si zmrzku a zájemci se vyvezli na rozhlednu. Zpět jsme sešli zkratkou a z Ovčárny sjeli do Karlove Studánky. Autobus dále na Morávku jel až za 30 minut tak se skupina starších vypravila zpět na Morávku pěšky, po cestě jsme se zastavili na kofolu a zhodnotili celý pobyt. Stavili jsme se i do obchodu a poté nám dal trenér i malý trénink 2x výběh do kopce. Suma sumárum necelých 30 000 kroků. Skupina mladších měla povolený autobus, ale špatný výběr zastávky na vystoupení také připravil této skupině malý výlet.
Teď už jsme na penzionu a chystáme se na večeři, ale náš program úplně nekončí. Večer ještě společně opékáme.
Co říci na závěr
V pátek ráno se už rozprchneme domů, ale snad jsme se tady něco naučili. Všichni víme, že to nebylo jen o tréninku fyzičky a dalších dovedností, ale také o tom umět se domluvit v týmu (a to i v různém věku), postarat se o sebe, nebát se požádat o pomoc apod.
Určitě bych rád tady závěrem poděkoval našim dospělákům - panu trenérovi a doprovodu:
· Paní zdravotnice Miladka Ručková – slíbili jsme jí před odjezdem poměrně pohodovou rekreaci, přesto se prakticky nezastavila. O všech bolístkách jsme Vám nepsali, ale věřte, že jich bylo fakt hodně. Dále nám pomáhala v jídelně, na pokojích atd. atd.
· Pan trenér Jirka Trembáč – připravil nám hodně pestrý tréninkový program, rovnal nás spravedlivě do latě a současně s námi budoval společný tým. Vše nám vysvětlil, když jsme neposlouchali tak nás po upozornění i nějakým cvičením navíc spravedlivě potrestal.
· Paní Romča Opatová – „teta, trenérka, paní vedoucí“. Pomáhala nám zejména dodržovat pořádek a nastavené pravidla. Postarala se o nás, když p. trenér připravoval tréninkové jednotky apod.
· Pan Martin Macháč – pan vedoucí. Ročník 2009 ho sice úplně nezná, ale to nevadí - pomoc potřebovali zejména Ti mladší.
Děti Vám toho řeknou o proběhlém soustředění rozhodně mnohem více, možná bude někdo spokojenější více, někdo méně. Každopádně za sebe mohu říct, že všichni výše uvedení dospěláci dali do organizace akce maximum a dle mě se akce i přes všechny potíže povedla. Tak zase někdy příště!
PS: dodatečně připravím i nějaké video, bude jako obvykle na FCB r.2009
Středa 14.8.
„Tetris dělej, volá strýček Pompo…“ Tak si nejsem jistý, jestli poznáte své děti s jejich novými jmény, každopádně máme další pestrý den za sebou. V úterý večer jsme ještě oslavili Matyho narozeniny a pro krátké osvěžení blížících se školních povinností jsme ještě absolvovali 2 testy – Hlavní města evropských států a sportovní terminologie a události. Vedli jsme si docela dobře, hlavní města docela bez chyb, no a ten sport? Ještě že máme ty trička a čepky s logem klubu, protože si jinak musí o nás myslet, že jsme asi pěvecký sbor. Ve středu dopoledne jsme absolvovali skupinový kruhový trénink – fotbal, hra s míčem, judo a na závěr jsme si dali společný zápas ragby s heslem „Tvrdý, nelítostný, ale férový boj“. Po obědě jsme se připravovali na dlouho plánovaný „Spartan race Torax“. Kluci rozdělení do 5 skupin v 45 minutách intenzivního běhu absolvovali například ručkování na laně, podlézání ostnatého drátu s elektrickým proudem, přenášení klády cca 30 letého dubu a další drobné výzvy pro naši správnou partu. Hlášky kluků typu „Ty vole, si připadám jak na vojně“ apod. dokreslovaly pohodovou atmosféru závodu. Kdo vyhrál? Všichni! Všichni si mákli téměř na dno svých sil, makali jsme jako jeden tým a dostali drobnou odměnu. Do večera jsme dostali volno, ale sportovní aktivity lehce vyměňujeme za polehávání na posteli, hraní karet apod. Prostě si začínáme uvědomovat, že energie se musí i trochu šetřit.
Teď máme (až se setmí) před sebou večerní stezku odvahy. Nebojte se, budeme chodit po skupinkách a medvědi jsou prý v Beskydech. Teď už Vám zase voláme, tak zase zítra!
Michal
Úterý 13.8.
Tvaroháčku přihrej! Kevine, Ty jsi princezna! A mnohé další hlášky doprovázely hodně pestrý úterní program. Po snídani jsme začali florbalem před penzionem a na 10hod. jsme se přesunuli na tréninkový běžecký okruh. Všichni zvládli 2 hodiny intenzivního běhu a síly nám zbyly i na odpoledne. Po obědě jsme se přesunuli do hotelu Kamzík kde ve 2 skupinách jsme hráli florbal v tělocvičně a plavali v bazénu. V plavecké soutěži kraloval Sebík, další místa obsadil Ondra, Boris a Roman. Po cestě zpět jsme si nevědomky připravili pomůcky na zítřejší trénink a mohli jsme si vybrat co bude dělat dále. Zvítězil trénink (tedy skoroJ) a tak jsme si dali během 45 minut cca 450 schodů a potom se vrhli ještě na fotbal. Prostě den plný aktivit a se skvělým počasím v zádech. Večer nás čeká ještě oslava Matyho narozenin (budeme mít dort a šampaňské), malý znalostní test a pak se uvidí. Třeba už budeme unaveniJ
Jinak zdraví slouží, sem tam povzdechy mě bolí toto a mě toto, ale to k soustředění patří. Kluci Vám jdou právě volat, tak Vám toho řeknou jistě více…
Michal
Pondělí 12.8.
Kevine, Kevine! I tak jsme se povzbuzovali v téměř nekonečné sérií výběhů na okolní sjezdovky v rámci více než 3 hodinového společného výletu s konečnou u sjezdovky Klobouk. Celkem jsme naběhali minimálně 20 000 kroků a všichni jsme si dali náležitě do těla. V cíli našeho výletu nás čekalo malé překvápko – tábor našich vrstevníků ale i starších kluků s podivnou zábavou, řekněme travestiti show. Producírování namalovaných kluků v šatech a v botech na podpatcích naše hochy i Beu lehce vyděsilo, náležitě jsme ale vše vysvětlili - Existují i jiné tábory než hokejové, že ano. Oba tábory se v průběhu našeho odpočinku i dalších výběhů lehce vzájemně hecovaly, ale ve finále moudřejší ustoupí a vrátili jsme se do našeho penzionu.
Jinak jsme všichni zdraví a bez úrazů. Sem tam nás něco píchlo, ale naštěstí bez jakýchkoliv otoků nebo čehokoliv jiného. Teď máme za sebou večeři, kluci mají právě svou 30 minutovku s mobily, tak Vám snad volají. Čeká nás ještě večerní kvízomat (odkrývání fotek) a v 21:30 máme večerku.
Rozpršelo se nám tu, ale ráno už má být zase pěkně tak nám držte palce, ať to klapne!
Fotky najdete postupně na https://romanaopatova.rajce.idnes.cz/soustredeni_Mala_Moravka_2019-08-12
Michal
PS: fotky z toho cizího tábora fakt nemáme...